30. duben - Pálení čarodejnic

Ráda bych se zeptala, jak dětem vysvětlit pohanský svátek, který se slaví 30. dubna a při kterém se na mnoha místech staví vatra a říká se, že se pálí čarodějnice.

Je vůbec vhodné, abychom se jako křesťané účastnili takové akce a pouštěli tam svoje děti?

Zapalování ohňů v noci z 30. dubna na 1. května má v našem prostředí pravděpodobně původ v germánské tradici z dob, kdy tato noc byla považována za magickou. Tehdy se scházeli lidé používající magické síly (čarodějnice a mágové) , konali své reje a pomocí magických rituálů se otevírali temným duchovním silám. Na jiných místech se zapalovaly vatry s úmyslem, aby se lidé tímto způsobem bránili zlu a zaháněli ho od svých domovů.

Ve starém církevním kalendáři se 1. května slavil svátek svatých apoštolů Filipa a Jakuba, proto se také této noci říkalo Filipojakubská noc. V německém prostředí ve snaze tuto noc pokřesťanštit byl ustanoven na 1. května svátek sv. Walburgy (Valburga, Walpurgis), který se slavil již v předvečer, 30. dubna. Proto se také této noci říká Valpuržina noc. Na zahnání čarodějnic lidé zakládali u svých obydlí ochrannou vatru. Z této tradice se postupně vyvinul obyčej, při kterém lidé začali říkat, že těmito ohni "pálí čarodějnice".

Dnes se lidé scházejí k tzv. pálení čarodějnic kvůli zábavě a společenskému setkání, spojenému s občerstvením. Pokud jde o akci pořádanou nějakou organizací nebo zastupitelstvem obce, mívá stále více charakter jakéhosi "karnevalu", často spojeného s komerčními zájmy. Jde-li jen o zapálení ohně, spojené se společenským setkáním, pak v tom není problém. Jisté ale je, že s novou silou obdivu k pohanství a jeho zvykům přibývá i těch, kteří vracejí těmto večerům a s tím spojeným zvykům magický význam. Neuvědomují si, že se tím otevírají démonickým silám. Na mnohých místech se konají výslovná zasvěcení malých holčiček, které se oblékají jako čarodějnice, a to za účelem probudit jejich magické a čarovné schopnosti.

Pokud by tomu bylo takto, je lépe se takových večerů vyvarovat a dětem vysvětlit, že toto s křesťanstvím nemá nic společného, nebo to může i škodit. Je také pravdou, že skuteční mágové a satanisté se tuto noc scházejí k magickým rituálům a vzýváním temných sil. Proto je důležité, abychom jako křesťané nebyli naivní, dobře rozlišovali, v žádném případě nepodporovali ani náznak magického jednání a těmto jevům postavili duchovní hráz svými modlitbami.

(převzato z: V. Kodet, Křesťanství a okultní praktiky; Karm. nakladatelství 2019)